Den 1: Příjezd, první tréninky a nerovný boj s útočníkem zpoza postele

Rok se s rokem sešel a jsme zpátky v Rumburku! A protože už je z toho tak trochu tradice, budeme vám i letos přinášet náš oblíbený seriál o tom, co nám každý den na soustředění přinesl. Nebo občas spíš provedl.

Ještě než dorazily děti...

Málokdo ví, že příjezdovému dni předchází ještě jeden velmi důležitý – trenérský den. Sobota totiž patří ladění formy, sehrání trenérského týmu a také zjištění, kdo bude mít celý týden právo škádlit toho druhého.

Letošní propršené počasí nám venkovní program moc nepřálo, ale i tak jsme zvládli čtyři disciplíny – cornhole, šipky, bowling a deskovku Máme rádi Česko. Po vyrovnaných bojích svítí na pomyslné tabuli skóre 2:2. O vítězi tedy rozhodne až pátý duel, do kterého nejspíš budou muset zasáhnout i děti jako fanoušci.

Operace "Předání dítěte"

Nedělní příjezdy probíhaly v tradičním duchu. Rodiče přijížděli s úsměvem, přáním krásného týdne... a někteří také s rychlostí odjezdu, za kterou by se nemusel stydět ani tým formule 1. Bylo vidět, že si soustředění užijeme úplně všichni ne jenom trenéři😊

Přání některých rodičů, aby dětem bylo vybaleno vzalo za své a cukavým pohybem jsme, některé maminky doprovázeli od chatek. Zato naše zdravotnice zvládly informační smršť o lécích, vitamínech, sirupech, kapkách, mastičkách a tajných babiččiných receptech naprosto s přehledem.

Velké stěhování národů

Po migračním útoku... pardon... ubytování jsme se konečně vrhli do práce.

V hale jsme nabrousili florbalky, venku rozhýbali nohy a hlavně vysvětlili jednu z nejdůležitějších věcí celého týdne – jak získat makalky a jak o ně velmi rychle přijít.

Jen mezi námi... seznam způsobů, jak o ně přijít, je zatím o něco delší.

Po prvním tréninku zamířila většina dětí rovnou do naší perníkové chaloupky pro první odměny. Trenéři mezitím úspěšně provedli výměnný obchod a ke kávě získali nějakou tu malou sušenku. No nám už maminky nic nebalí.

Večeře aneb těstovinový hlavolam

Večeři jsme zvládli bez větších ztrát. Jediné, co nás trochu zaskočilo, byla opakovaná prosba některých dětí:

"Trenére, můžete mi to nandat? Přes příbor mi ty těstoviny nějak nejdou."

Ano. I takové překážky společně překonáváme.

Poznej svého spolubydlícího

Po krátkém odpočinku přišel čas na seznamovací hry. Smíchu bylo hodně. Jména nových kamarádů už většina zvládá a od zítřka snad nebudeme nikoho oslovovat stylem: "Hele ty... v modrým tričku."

Druhá večeře a první večer

Večerní vajíčková pomazánka se přiblížila k pařížskému salátu a rozdělila tábor na dva nesmiřitelné tábory – milovníky a odpůrce.

Večerní sprcha byla sice dobrovolná, ale překvapivě ji využila většina dětí. Asi jsme je na tréninku unavili víc, než jsme si mysleli.

S příchodem tmy si ti nejmenší uvědomili, že dnes večer už nepřijde mamka přikrýt peřinu. Chvilku se některým zastesklo, ale slzičky jsme společně zahnali. Důkazem je i to, že ve chvíli, kdy tento článek dopisujeme (01:00), nám zatím na dveře nikdo neklepal.

A to bereme jako velmi dobré znamení.

---

Hlášky prvního dne

🍝 Selektivní večeře

Dítě: "Já moc nejím, trenére. Já si asi večeři nedám."

Trenér: "Tak si dej aspoň samotné těstoviny."

Dítě: "No... možná bych si k nim dal ještě maso."

Trenér: "Výborně."

Dítě: "A možná i tu omáčku."

Trenér: "Tak dobře, já ti teda nandám celý guláš."

O dvě minuty později...

Dítě: "Trenére, já už to snědl."

---

☄️ Sofiina volba

Na pokoji si povídáme o Perseidách a vysvětlujeme dětem, že padají hvězdy.

Po chvíli se ozve otázka:

"A spadnou na nás... nebo na Benešov?"

---

🍓 Nečekaný útok

Starší žákyně:
"Trenére! Trenére! Máme pod postelí nějakého švába nebo něco! My tu biologii moc neumíme, ale bojíme se!"

Trenér se hrdinně vrhá pod postel, svítí baterkou, bere do ruky hokejku a po několika statečných úderech za doprovodu hlasitého jekotu přítomných hráček netvora zneškodňuje.

Poté vítězoslavně oznamuje:

"Nebojte. Už vám opravdu nic nehrozí..."

Nepřítelem totiž nebyl nebezpečný hmyz.

Byl to želé bonbon ve tvaru jahody.

---

První den je úspěšně za námi. Děti jsou ubytované, najedené, unavené a spí. Trenéři si dávají zaslouženou kávu a přemýšlí, co nám přinese den druhý. Pokud bude alespoň z poloviny tak pestrý jako ten dnešní, máme se všichni na co těšit. 🍀🏑

Odkaz na více fotek z neděle ZDE

DEN 2: Vedro, pátrací akce a souboj o makalky

A máme za sebou druhý den našeho soustředění v Rumburku. A nutno říct, že počasí si dnes řeklo, že nám trochu zatopí. Doslova. Čekalo nás krásné, dá se říct až překrásné počasí, které nás donutilo mít pokrývku hlavy prakticky neustále namočenou. Kdo měl klobouk, kšiltovku nebo cokoliv jiného na hlavě, pochopil, že dnes je to jeho velký kamarád. Ráno bylo také krásně vidět, kdo balil doma s maminkou podle seznamu a kdo už je ostřílený soustřeďovací mazák – to určitě potřebovat nebudu.

Ranní rozcvička aneb úsměv dnes nehledejte

Ráno nás samozřejmě neminula rozcvička. Běh, protažení a posilování. U starších kategorií bychom vám rádi ukázali spoustu krásných ranních úsměvů… ale bohužel žádné nemáme. Zato máme důkaz, že to všichni zvládli. U trenérů mladších kategorií byste na tom s hledáním úsměvu byli podobně. Mláďata se totiž rozhodla, že nejlepší způsob, jak zahájit den kolem 7:00 ráno, je zahrát si na babu na chodbě. Trenéři tak měli svůj vlastní ranní workout. Sprinty za dětmi, změny směru, výpady a hlavně psychickou odolnost.

A potom přišla pátrací akce

Při ranním běhu nejstarší skupinky se nám totiž jeden běžec ztratil. Jeho orientační smysl se tentokrát rozhodl vzít si dovolenou. Zatímco ostatní poctivě dokončovali trasu, náš dobrodruh si udělal vlastní program a stihl si prohlédnout rozhlednu Dymník. K tomu si přidal krásných 1 hodinu a 10 minut vytrvalostního tréninku, protože cesta rovně z kopce dólu pro něj nebyla dostatečně jednoduchá. A aby náhodou nepokazil čas celému týmu, poslední kus cesty vyřešil elegantně po vzoru reality show Asia Express – stopnul si auto. Nakonec dorazil sám, v pořádku a dokonce stihl i snídani. Bohužel ale dnešní specialitu ztracená vejce. A tak jsme si mohli odškrtnout první dnešní dobrodružství:

Švédské stoly a souboj rohlíků s párky

Po nakopnutí energií a ranní pátrací akci jsme se vrhli na snídani ve formě švédských stolů. Historicky oblíbené kuličky (alias kozí bobky) s mlékem začínají pomalu ztrácet svou pozici. A důvod je jasný. Párky. Těm totiž nedokáže odolat prakticky nikdo.

A jak ukázal jeden z našich ranních rozhovorů:

Dítě: „Trenére, já už nemůžu ty rohlíky.“
Trenér: „Proč nemůžeš jíst rohlíky?“
Dítě: „Já pak asi blbě spím.“

Takže děkujeme za vysvětlení. Rohlíky evidentně nejsou jen potravina. Jsou to životní rozhodnutí.

Dopoledne: les, beach a melounová záchrana

Po snídani jsme se rozletěli do všech možných směrů. Někteří zamířili do lesa, jiní na beach a další na víceúčelové hřiště, kde jsme se snažili vytrávit vydatnou snídani. Vzhledem k počasí přišel vhod také meloun. Výdejní místo chvílemi připomínalo frontu vousů toužících po sladkém. A protože jsme věděli, že kolem poledne přijde to největší vedro, snažili jsme se chvíli zalézt do bezpečí. Takový byl alespoň plán. Některé menší děti totiž zjevně dostaly jiný program.

Odpoledne: sauna… pardon, hala

Po obědě přišel krátký odpolední klid a následně další část tréninku.A protože venku bylo vedro jako v sauně, využívali jsme hlavně halu. Saunu. Pardon. Halu. Hodinové bloky se nejčastěji využívaly k sportovnímu klání: Kdo opustil halu, pokračoval venku. A naši nejmenší si trénink dokonce zakončili v bazénu. K tomu si mohli vyzkoušet i pořádné kouzání na airtracku. Více napoví videa v Zoneramě, protože některé věci se zkrátka nedají popsat, ty se musí vidět.

Večer: jídlo, tým a pár dní do vysvobození

Večeře – sekaná s bramborem – a pak už hurá na večerní teambuildingovky. Tady se konečně všichni pořádně nasmějeme, uvolníme a zjistíme, že i trenér má smysl pro humor. A pokud ho nemá, děti mu ho velmi rychle připomenou. Pak už čeká koupání, večerní kompenzace, druhá večeře a pomalu se blížíme ke spánku. Samozřejmě nesmí chybět ani zázračná sladká pilulka na bolest bříška, společné počítání dnů do konce soustředění a motivace, že doma možná čeká nějaká ta odměna za statečné přežití. Takže pokud vaše dítě po návratu domů řekne: „Mami, tati, trenér říkal, že když to vydržím, něco mi koupíte…“ Tak my o ničem nevíme. 😇 A nakonec ještě večerní porada od 23:00.

A jaký byl druhý den? A protože soustředění pokračuje, zítra nás čeká další díl našeho rumburského seriálu.

Hlášky :
Rohlíka jsme již zapojili do textu, ale máme zde ještě jeden příběh

Nepodcenuj geometrii na beach
Situace na beach kurtu. Děti proti sobě hrají 3 na 2. Jednomu týmu se nedaří, tak prohlásí kapitán. Musíme něco změnit, pojdme se postavit do čtverce. Kromě rohlíku máme ještě jednu hlášku

Odkaz na více fotek z pondělí ZDE

3. DEN: Všechno už se zajíždí… a počasí si začalo dělat, co chce

Máme za sebou třetí den soustředění a začíná to vypadat, že se celý náš systém pomalu zajíždí a automatizuje. Děti už vědí, kam jít, trenéři už ví, koho hledat a my už tak nějak tušíme, že každý den stejně vznikne něco, o čem budeme večer psát. Takže samozřejmě – materiálu je dost.

Den jsme odstartovali tradičně vydatnou párkovou snídaní a následně přišla věc, která je pro každé soustředění stejně důležitá jako trénink – klubové focení. A pokud jste někdy zkoušeli vyfotit více dětí najednou, víte přesně, jak to dopadne.
„Postav se vedle něj.“
„Posuň se trochu.“
„Ne, na druhou stranu.“
„Nedělej kraviny.“
„Dívej se sem!“
„KAM SE DÍVÁŠ?“

A ve chvíli, kdy konečně všechno vypadá perfektně a fotograf řekne „Teď!“, přibližně polovina účastníků záhadně ohluchne. 😄

Nejvíce času tak samozřejmě nezabralo samotné focení, ale rovnání, přesouvání, přesvědčování a čekání na ten jediný okamžik, kdy budou všichni koukat stejným směrem. Nakonec jsme zvládli společnou fotku i fotografie jednotlivých kategorií. A upřímně – když jsme skončili, oddechli jsme si úplně všichni.

Počasí? Trenéři versus příroda 1:1

Počasí jsme dnes bedlivě sledovali a podle něj také upravovali tréninkový program. Nejmladší kategorie si užily něco, čemu pracovně říkáme vodní hrátky. Jejich nedílnou součástí bylo také to, že se čas od času plnění daných úkolů neobešlo bez mokrého trika a kratas. Samozřejmě v rámci tréninku a samozřejmě zcela dobrovolně. A samozřejmě se smíchem. 😁 Ostatní kategorie před počasím různě utíkaly – někteří vyrazili do lesa, jiní si střihli třeba rugby. Protože když máte florbalové soustředění, je přece ideální vyzkoušet úplně všechno, co má míč. Dorostenci mezitím pokračují ve své tradiční disciplíně Petrs Cup, kde od začátku soustředění poměřují síly v nejrůznějších kláních. A podle některých výrazů v obličeji už je jasné, že tady se neodpouští vůbec nic. Po obědě nás čekala hala a klasický odpolední program.

A potom přišla příroda s vlastním programem

To nejzajímavější ale přišlo těsně před večeří. Spustila se pořádná bouřka, déšť a dokonce i kroupy. Pro děti samozřejmě naprosto fantastický zážitek. Společně jsme tak sledovali přírodní představení přímo z recepce a někteří měli výraz, jako kdyby právě začínalo finále mistrovství světa. A aby toho nebylo málo, v jednom z apartmánů jsme si střihli ještě menší vodní nehodu. Naštěstí jsme ji zvládli vyřešit bez následků a nikdo nemusel být evakuován na člunu. 😄

Když počasí zruší večer venku, nastupuje Sparta

Protože počasí nám nedovolilo klasický večer venku, přišla rychlá změna programu. Místo venkovního programu jsme připravili společné promítání zápasu Sparta Praha – Lyon, tedy 3. předkola Ligy mistrů. A protože český zástupce nakonec udělal radost, atmosféra byla o to lepší. Jedinou obětí fotbalového večera byla večerka posunutá na 22:00. Zvládla se ještě druhá večeře a potom už hurá na kutě. Tedy alespoň teoreticky.

Videa se blíží

Jednotlivé skupiny už zároveň postupně finalizují přípravy na tradiční soustředění videa. Plány jsou velké, nápady ještě větší a my jsme sami zvědaví, jestli se podaří všechno, co si trenéři naplánovaly, opravdu dostat do finální podoby. Takže se máte na co těšit. Pokud tedy některé produkce nebudou potřebovat ještě další tři dny natáčení, dva střihače a Netflix.

A máme tu ještě jednu malou mezisportovní zápletku

Soustředění tradičně sdílíme také s gymnastickým klubem. A naši trenéři už samozřejmě velmi pečlivě monitorují, zda se mezi jednotlivými sportovními soustředěními nezačínají rodit nějaké sympatie. Všechno je pod drobnohledem.
Tedy zatím. 😄

---

Hlášky dne

Hráč sedí u oběda:
„Ona mi podala okurku… myslíš, že to něco znamená?“
Spoluhráč:
„Nedokážu říct.“

Láska na soustředění. První fáze: okurka. 🥒❤️

---

Hráč leze do bazénu v tričku Messiho.

Trenér: „Nechceš si to tričko sundat?“
Hráč: „Trenére, nebojte. To je funkční triko.“

Argumentace neprůstřelná. Messi schválen. Trenér poražen. 😂

Třetí den je tedy za námi. Trénujeme, soutěžíme, fotíme se, vyrábíme videa, sledujeme počasí, hlídáme vodu v apartmánech a nově také monitorujeme okurky. Soustředění se dostává do své nejlepší fáze. A zítra zase pokračujeme! 💙

Odkaz na více fotek z úterý ZDE

4. den – Úsměv se začíná objevovat! A dokonce dobrovolně 😄

Máme za sebou čtvrtý den a začíná se dít něco neuvěřitelného. Ranní rozcvičky a běhy už pomalu přestávají bolet… tedy alespoň psychicky. Na tvářích se dokonce objevují první úsměvy. Někdy je sice vykouzlí spíš právě vylézající sluníčko a teplota, která už v 8:30 připomíná dovolenou v Chorvatsku, ale počítá se to! 😂

Po snídani jsme poprvé vyrazili do rumburského krytého bazénu. Mladší kategorie čekaly zkoušky odvahy – třímetrový můstek, skoky do vody, kohoutí zápasy a samozřejmě také soutěž v otužování. Někteří se otužovali dobrovolně, jiní až poté, co zjistili, že trenér stojí za nimi a voda před nimi. 😁

Starší kategorie dostaly trochu jiný program. Méně srandy, více svalů. Pod vedením našeho klubového kondičáka Ládi se jelo na sílu a kondici. Protože když už děti nemají po čtvrtém dni dost, je potřeba jim připomenout, proč vlastně přijely na soustředění. 😂

Odpoledne i večer nás naštěstí déšť minul obloukem, takže jsme mohli využít halu i venkovní prostory. A protože byla středa – neboli jsme přesně v půlce a všichni už začínají počítat, kolikrát se ještě vyspí doma – zvolili jsme trochu odpočinkovější režim.

Večer jsme proto dali dětem možnost volby. A protože jsme moderní klub, demokracie zvítězila. Na výběr byla vybíjená, bendas nebo ping-pong. Každý si tedy mohl vybrat svou disciplínu a trenéři si mohli na chvíli odpočinout od vět typu: „Já už fakt nemůžu.“ 😄

A je to tady. Soustředění se přehouplo do druhé poloviny. Na programu máme pořád ještě spoustu věcí, které musí dopadnout. Takže teď už jen doufáme, že nám vydrží síly, počasí, hlasivky trenérů a především děti.

Protože jestli ano, máme ještě pár dní na to, abychom je všechny pořádně unavili. 4. den splněn. Polovina za námi. A domů se zatím nikdo nevrací!

Odkaz na více fotek z středy ZDE

5. DEN – ČTVRTEK ANEB HAD, PIZZA A STRES SEMINÁŘ

A co říct k čtvrtku? Nabídl nám zase několik drobných odchylek od klasického stereotypu. Tedy… snídaně, oběd, večeře, trénink v hale, trénink venku – to všechno zůstává. Ale přece jen se dnes něco dělo.

Velká část dne totiž patřila vytváření videíí jednotlivých kategorií. A podle toho, co jsme viděli v nesestříhaných materiálech, se máte opravdu na co těšit. My jsme se tady nasmáli už při samotném natáčení, takže finální výsledek může být buď geniální… nebo důvodem, proč už některým trenérům příští rok nikdo nedá do ruky kameru. 😁

Každopádně tím rozšiřujeme naši sbírku funny videí, která najdete na našem YouTube kanálu Florbal Děčín.

A aby nebyla nouze o dobrodružství, cestou do haly nás dnes překvapil had. Po krátkém vyšetřování jsme zjistili, že se nejedná o nějakého místního mazlíčka, ale o zmiji. Naštěstí ji neobjevily určité typy našich dětí. Protože známe některé z nich – had by byl během pěti minut v pokoji u trenérů.

Seminář : Trenéři a dětský stres

Naši trenéři si dnes také užili seminář na téma Jak pracovat se stresem. A tentokrát myslíme opravdu dětský stres. Na ten trenérský jsme zatím lektora nesehnali. Pravděpodobně proto, že po pěti dnech soustředění už by potřeboval psychologa spíš samotný lektor. 😁 Téma bylo každopádně velmi zajímavé a děkujeme paní Závěrkové za příjemný a přínosný seminář.

Večer patřil pizze

Dvě kategorie si večer udělaly svůj vlastní Pizza Day. Protože po pěti dnech sportu je potřeba doplnit energii. A co je lepší než pizza? Správná odpověď neexistuje. Pizza je vždy správně.

---

A ZÍTRA? DEN, KTERÝ BUDE MÍT NABITÝ PROGRAM!

Zítra se už tradiční denní článek nekoná. Ne proto, že bychom neměli co psát, ale protože nás čeká takový program, že by článek musel vyjít někdy v roce 2027. 😄

Hned ráno v 8:15 nás čeká tradiční fotbalový zápas, ve kterém nejstarší kategorie vyzve trenéry k poměření sil. A zatím se ještě nestalo, že by trenéři prohráli. Potom snídaně, rychlý bazén a následně florbalový obchůdek, kde první dvě skupiny konečně promění své makalky za zasloužené odměny.

Pak oběd, příprava celotáborového turnaje v hale, který potrvá až do 18:00, a následně seminář pro děti na téma : nová pravidla. A protože už se pomalu blížíme do finále, začne se také balit. Což je část soustředění, kdy se z pokojů pravidelně ztrácí ponožky, ručníky a další věci, které se při příjezdu záhadně objevily.

A po večeři nás čeká ještě jedna velká událost – jsme pozváni na galavečer gymnastek, který tradičně zakončuje jejich soustředění. Na to se neskutečně těší zase ta druhá věková skupina naší bandy. Jinými slovy: pátek nebude den. Pátek bude test odolnosti.

Odkaz na více fotek ze čtvrtka ZDE